Disponent není vlastník účtu, zodpovídá se dědicům. Jak to řešit?

Po oznámení úmrtí majitele běžného účtu tuzemské banky jeho účet automaticky neblokují a nastavené odchozí, ale i příchozí platby obvykle dál pokračují.

Výjimkou jsou transakce, u nichž zesnulý určil, že se mají po jeho smrti zastavit. Otázkou je, jak je to s nakládáním se zůstatky na účtu, jejich výběry, a komu tyto peníze vlastně patří. Zásadní roli v nakládání s těmito penězi sehrává podle bank to, zda k nim má jiná osoba dispoziční právo. A pokud ano, pak banka zohledňuje i jeho rozsah.

„Při zřizování disponenta si majitel účtu může vybrat, zda dispoziční právo po jeho smrti zanikne, nebo zda bude moci disponent s účtem manipulovat i po smrti majitele účtu,“ říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.

To, že po smrti majitele účtu obvykle zůstávají v platnosti nastavené trvalé příkazy, inkasa, potvrzuje mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek. Zároveň ale upozorňuje, že se smrtí obvykle zaniká oprávnění dalších osob, tedy zmiňovaných disponentů. I to se ale dá, jak říká, smluvně ošetřit. „Majitel účtu může nastavit, že i po jeho smrti nezaniknou práva disponentů k účtu a budou k němu mít i nadále přístup, nehledě na ukončení dědického řízení,“ vysvětluje.

Pokud majitel ale nestanoví jinak, s jeho smrtí disponentská práva ostatních osob u jeho banky zanikají. To podle něj dnes bývá i nejčastější praxí, kdy je pak třeba vyčkat na výsledky dědického řízení.

Disponent účtu se zodpovídá dědicům

Podle tiskové mluvčí Partners Banky Terezy Píchalové, jejíž banka nabízí i takzvaný společný účet s více rovnocennými vlastníky, je obvykle druhý z majitelů účtu nakonec i dědicem po zesnulém majiteli.

„Běžně u nás při současné praxi připadá 75 až sto procent zůstatků žijícímu spolumajiteli účtu. Zbytek obvykle získají v dědictví děti,“ nastiňuje Píchalová.

Vysvětluje, že společný účet se dvěma rovnocennými vlastníky se od účtu s jedním vlastníkem a případným disponentem liší hlavně v tom, že polovina z prostředků na účtu držených ke dni úmrtí jednoho z majitelů náleží druhému z vlastníků.

„Má se za to, že polovina prostředků patřila zesnulému spolumajiteli, ale druhý majitel může disponovat s celou částkou na účtu,“ říká za Partners Banku Tereza Píchalová.

To znamená, že za nakládání s polovinou zůstatku se nezodpovídá dědicům, jako je to u zmiňovaného disponenta. Jinak řečeno, s polovinou zůstatku na účtu ke dni úmrtí jednoho z majitelů účtu si může tato osoba nakládat podle svého uvážení. Aniž by tuto částku soud řešil v dědickém řízení. A druhá polovina pak připadne jeho dědicům, kteří vzejdou z dědického řízení.

Disponent, nebo vlastník? Lidé si mohou vybrat

Většina tuzemských bank společný účet s více vlastníky, tedy osobami s rovnocennými právy k účtu, ve své nabídce nemá. Podle mluvčí skupiny ČSOB Moniky Hořínkové ale nabízí její banka i různou úpravu dispozičního práva. A je jen na majiteli účtu, jaký rozsah práv disponentovi přidělí. Například může disponent s účtem plně nakládat přes internetové bankovnictví nebo přes aplikaci banky. Stejně tak i přímo na pobočkách banky.

„Majitel účtu může udělit disponentovi neomezenou dispozici nakládání s účtem, pak má tento disponent, například partner, plný přístup k finančním prostředkům na účtu,“ říká Hořínková.

Na druhé straně má vlastník účtu i možnosti disponenta různě vymezit, kdy například stanoví maximální limity, do kterých může nakládat s prostředky drženými na účtu.

„Disponent tak jako tak disponuje s prostředky na účtu, ale nemůže upravovat parametry produktů, sjednávat nové produkty či zkrátka za majitele účtu dělat a podepisovat jakékoliv změny,“ dodává.

Především je pak třeba pamatovat na to, že po úmrtí vlastníka účtu, tedy osoby, na kterou je účet veden ve smlouvě, musí disponent nakládat s prostředky na účtu tak, aby dědicům prokázal pádný důvod například k jejich výběru či odchozí platbě. V opačném případě by mohlo jít o bezdůvodné obohacení se všemi právními důsledky.

Zdroj: idnes.cz